Přejeme si, aby do naší školy chodily děti rády a nacházely v ní přátelský, laskavý a respektující přístup. Škola by dětem měla poskytnout bezpečné prostředí, v němž se budou cítit přijaty a kde bude respektována jejich individualita. Přejeme si, aby Říčka byla místem setkávání a předávání zkušeností, zkoumání a vzájemné inspirace.

Učitel by měl být průvodcem, který děti inspiruje k objevování, zkoumání, učení a vlastní aktivitě. Měl by umět vyzdvihnout a nechat rozkvést silné stránky každého dítěte
a podpořit oblasti, v nichž si dítě není jisto a kde potřebuje pomoc.

Věříme, že ve třídě pro 12 – 15 dětí je možné vytvořit bezpečné prostředí, v němž každému dítěti bude poskytnut individuální přístup.

Na co se můžete těšit?

• třídu max. pro 12 – 15 dětí
• bezpečné prostředí pro děti i rodiče
• slovní hodnocení
• profesionální, a přitom lidský přístup
• kvalitní a moderní styl vzdělávání
• vzdělávání všemi smysly
• motivaci k celoživotnímu vzdělávání
• propojení výuky s každodenním životem
• zaměření vzdělávání na rozvoj kompetencí: komunikaci, kooperaci, samostatnost, tvořivost
• výuku angličtiny od 1. třídy
• volnočasové aktivity (dětský sbor, výtvarný kroužek apod.)
• týmovou práci dětí i rodičů
• společné akce, projekty, výlety

Čeho se nemusíte bát? 

• zvonění
• známek, poznámek a žákovských knížek
• nepřetržitého sezení dětí v lavicích
• nervozity z nesplněného úkolu
• orientace pedagoga výhradně na výkon
• rivality mezi dětmi
• autoritativního pedagoga
  

Jak se učíme? 

Strategie

Skupinová práce žáků – volené úkoly, brainstorming, vzájemná kontrola, pomoc. Děti si kromě informací o učivu osvojují také dovednost spolupracovat, rozdělovat práci, plánovat ji a další pracovní, komunikativní, sociální a personální kompetence.

Problémové vyučování - nepředkládat hotové informace, ale na základě toho, co děti již znají, formulovat problém, který pak mají řešit (individuálně, ve dvojici nebo ve skupině). Žáci tak rozvíjejí své kompetence k řešení problémů.

Projektové vyučování - žáci jsou vedeni k samostatnému zpracování zadaných úkolů a získávají zkušenosti s praktickou činností a experimentováním. Propojuje všechny předměty výuky.

Žák učitelem – žák (nebo více žáků) prezentuje ostatním spolužákům připravené téma, učivo. Žáci tak rozvíjejí zejména své kompetence k učení, kompetence komunikativní a kompetence pracovní. Učitel plní funkci poradenskou.

Komunitní kruh – setkání žáků, kteří sedí často skutečně v kruhu a společně řeší problémy třídy, ročníku, města, společnosti. Učí se tak hledat odpovědi na otázky spojené s výchovou, vzděláváním apod. Komunitní kruh poskytuje žákům prostor pro prezentování, formování i případnou korekci jejich postojů k nejrůznějším otázkám a skutečnostem, které se jich týkají. Rozvíjí kompetence komunikativní, občanské, sociální a personální a kompetence k řešení problémů.

Práce s textem - dovednost orientovat se v textu, vyhledávat důležité údaje, chápat smysl textu a schopnost vyjádřit jej vlastními slovy, důraz na čtení s porozuměním. Práce s odbornou i krásnou literaturou, denním tiskem.

Konstruktivistická pedagogika – učitel navozuje takové situace, ve kterých si žák uvědomuje nejen to, co již ví, ale také to, co ještě neví, a je motivován k tomu, aby si vědomosti, dovednosti a znalosti doplnil, případně je upravil (navazuje na problémové vyučování).

Metody

Činnostní učení - žák není pasivním příjemcem informací, ale projevuje vlastní iniciativu, pracuje, přemýšlí, hovoří a tvoří. Vlastní manipulací s pomůckami a vlastní tvorbou úloh získává rychle a trvale praktické zkušenosti, k čemu nový poznatek nebo dovednost slouží (např. v matematice potřebné algoritmy a pravidla). Vytváří podmínky pro vzájemnou komunikaci nejen mezi učitelem a žákem, ale i mezi žáky navzájem, rozvíjí smysl pro týmovou práci a umožňuje aktivní zapojení všech žáků do výuky.

Ukazování, předvádění („jak to dělat“) – učitel ukazuje příklad správného provedení, který potom žáci napodobují (upravují nebo se na něm učí konkrétní techniku).

Procvičování pod dohledem učitele – společná kontrola vede k sebehodnocení, upevňování morálně volních vlastností, k nápravě chyb, tj. k pozitivní práci s chybou a její eliminaci.

Pracovní listy – vznik žákovského portfolia (otázky, úkoly, příklady, nové informace, shrnutí probírané látky - příprava učitelem nebo žákem, skupinou žáků).

Hry, simulace, hry rolí - metody aktivního učení, intenzívní zapojení do výuky (kvízy, soutěže, problémové úlohy, činnosti a hry).

Učení pro zapamatování – „kimovky“, průběžné opakování, shrnutí, mnemotechnické pomůcky, zábavné opakovací metody, opakovací otázky, testy. Dialogická metoda – otázky a odpovědi (ústně i písemně).

Sdělování – mají-li žáci postup opravdu zažitý (ukázku si osvojili), stačí jim instrukce, sdělení (abstraktní).

Praktická cvičení – žáci mají praktickou roli, práce s pracovním sešitem.

Kontrola pracovních pokroků – rozcvičky, diktáty, testy, rychlá kontrola – razítko za správnost, sebeodměňování, sebehodnocení, vzájemná žákovská kontrola.

Výklad (jako rychlá metoda seznamování s látkou) – vedený učitelem nebo žákem, skupinou žáků, kladení kontrolních otázek.

Diskuze

Samostudium a domácí úkoly

Návštěvy a exkurze